Trávní nemá rád popadané listí

Trávník je po létě potřeba provzdušnit. Zářijová nebo říjnová vertikutace je stejně důležitá jako ta jarní, kterou většina zahrádkářů provádí během března. Až trávu na konci října naposledy posečete, myslete na to, že by měla zůstat alespoň 5 centimetrů dlouhá. Pak z ní pomocí vertikutátoru vyčešte všechny mechy a travní plsť tvořenou plevelem, odumřelými rostlinami a zbytky posečené trávy. Živiny a vláha se tak jednodušeji dostanou k travním kořenům. Aby měla tráva přes zimu dostatek živin, hnojte trávník v září a v říjnu hnojivem s vysokým obsahem draslíku. Díky němu se tráva posílí, aby přežila zimu bez úhony, a na jaře se brzy zazelená.

Spadané barevné listí dokáže přes zimu pomoci i uškodit. Záleží na tom, jak s ním naložíte. Vrstva spadaného listí poskytuje přes zimu důležitou ochranu rostlinám, trávníku ale prospějete, když budete listy každý týden shrabávat. Těžko propustná vrstva listí totiž brání trávníku v dýchání, tráva navíc nemůže pohlcovat vodu ani živiny, takže nezakoření do hloubky a řídne.

Vlečený nezávislý vertikutátor TV 920

Co s listím?

Hromady barevného listí je dobré zužitkovat. Když je uložíte do sběrné nádoby a občas přihodíte posečenou trávu nebo nadrcené větve, za rok se přemění v kompost plný živin, kterým můžete přilepšit rostlinám, které vyžadují bohaté podloží. Anebo můžete shrabané listí nahromadit ke kmenům stromů a keřů. Poslouží tak jako ochrana před mrazy a zároveň tím uděláte radost ježkům, kteří se budou mít kam schovat.

Motorový fukar Honda HHB 25

Na podzim se pusťte do kácení starých, nemocných a uschlých stromů

V období vegetačního klidu, které nastává zhruba během října, stromy ztrácejí listy a zpomalují proudění mízy, takže je jejich hmotnost nižší. V této době nevyrušíte hnízdící ptáky ani mláďata veverek. Pokud se chystáte kácet strom s obvodem kmene nad 80 centimetrů, nezapomeňte si nejprve vyřídit městské povolení. V případě menších stromů nejprve motorovou pilou odřízněte větve, pak kmen a nakonec vykopejte pařez i s kořeny.

Ještě před zazimováním prořežte a zastřihněte ovocné stromy a další dřeviny. Nepouštějte se ale do zásadních řezů, rány by se nemusely před mrazy dobře zahojit. Ošetřete stromy štěpařským voskem, aby odolaly rozmarům počasí. Spodní část choulostivějších druhů obalte rákosovými rohožemi, jutovinou nebo netkanou textilií. Všem stromům pomůže vyšší vrstva suchého listí zatěžkaná jehličnatým chvojím.

Je potřeba se soustředit na větvemi obtěžkané stromy, ke kterým se bohatou korunou nedostává dostatek světla. Stromy určitě zbavte suchých, odumřelých nebo nemocných větví. Práci vám usnadní kvalitní nůžky nebo speciální vyvětvovací pila. Na podzimní prořezávání stromů nepoužívejte běžnou motorovou pilu, která je pro tyto práce příliš hrubá.

Co s větvemi?

Odřezané větve nevyhazujte. Buď jimi můžete zatopit v krbu, anebo pohnojit zahradu. Drtič rozseká drobnější větve, kůru a další zahradní odpad na malé kousky, které zužitkujete v kompostu nebo jako mulč na skalky, okolo stromů nebo mezi záhony. Mulčovací drť funguje jako teplá deka. Pro větší větve se hodí štěpkovač, štěpku můžete nasušit a pak zužitkovat v kamnech, krbech a kotlích.